Po jeho smrti byl popel rozprášen na neznámém místě v okolí Berlína. Rodinu Františka Pavelky poté vyzvaly německé úřady k úhradě nákladů na popravu, které činily 4 318 říšských marek.

Věznice Plötzensee - 

Věznice byla postavena v letech 1869–1879. V době vlády Adolfa Hitlera, v období 1933–1945, jí začali nacisté používat k držení a likvidaci svých odpůrců a příslušníků odboje z celé Evropy. Věznice se rozkládala na 26 ha a byla obehnána 6 metrovou zdí. Bylo zde vězněno a popraveno mnoho československých odbojářů a bojovníků za svobodu.

Celkem zde bylo popraveno 677 českých vlastenců. Čeští odbojáři zde byli po německých nejčastěji popravovanou národností. Většina popravených zde byla držena v okovech po dobu několika měsíců v celách smrti. Popravovalo se zde nejčastěji gilotinou a později i oběšením. Ostatky popravených často putovaly do anatomických a patologických ústavů v Německu a Rakousku. Většina těl skončila například v Humboldtově univerzitě v Berlíně.

Věznice je dodnes využívána. Od 14. září 1952 u ní stojí pamětní zeď.